Osobní dopis
Z pera Pavla Říhy
22. 9. 2020

Nedochází jim ZÁSADNÍ VĚC. A dokud ji nepochopí, nezáleží, kolik vydělají peněz.

Musí neustále dřít. A když přestanou, NEMAJÍ NIC.

Přiznávám se: "Tohle byl můj případ ještě pár let zpátky. Dokázal jsem si vydělat, když jsem makal, ale nemohl jsem si dovolit pár měsíců nepracovat."

Možná, že se také trošku poznáváte?

Nejprve makáte na kampani, píšete prodejní stránky, e-maily, reklamy, ... A za pár týdnů je čas na úplně novou kampaň. Hezky odznova.

Také někdy přemýšlíte:

I mě tohle stresovalo. Často jsem se ptal sám sebe, jestli mi to za to stojí.

Ještě v roce 2016 jsem neviděl jinou možnost. Stal se z toho běžný “krysí závod”...

Byl to zápřah. Spoustu lidí kolem mě to zabalilo. 

Každý měsíc byl pro mě sprint za znovu-dosažením dříve vytyčené laťky. “Běž, anebo zemři!” by mohlo znít moje motto. Vydržel jsem dlouho, ale energie docházela.

Věděl jsem, že vymýšlet donekonečna jednorázové projekty není možné, ani pokud vydělají miliony. Byl jsem zcela vyčerpaný. Po letech bleskového růstu, najednou mé podnikání začalo stagnovat.

Z posledních sil jsem dokončil velkou kampaň a z našetřených peněz jsem se vydal na měsíce do Thajska.

Na obrázku si všimněte modré čáry (vyznačené jako tzv. „Graf fakturace”).

Přestože jsem pravidelně dělal prodejní kampaně, které vydělaly statisíce, jestliže jsem nepracoval, nevydělal jsem nic. Na grafu vidíte, že během cestování byl můj příjem NULA. A začátkem dubna, kdy úspory došly, jsem se musel pustit z Thajska do práce…

Možná, že teď namítáte: „To je sice hezké, ale stále jsi byl 3 měsíce v Thajsku.” Samozřejmě, máte pravdu. Málem jsem však na to doplatil…

Výsledek mé cesty byl, že jsem se vrátil s vyčerpaným rozpočtem, účet zcela prázdný, na kreditní kartě mínus a neměl jsem na zaplacení daní.

Vím, že je to celkem trapné, vzhledem k tomu, že můj byznys vydělával miliony korun ročně. Přesto se to stalo…

Nechci tady do detailu popisovat, jak moc jsem byl v úzkých a jak těžké to pro mě bylo… Představte si, že dlužíte 700.000 Kč a zároveň máte učit, jak peníze vydělávat.

Na zaplacení daní mi chyběly přesně ty 3 měsíce práce, které jsem byl v Thajsku.

Kdybych tyto 3 měsíce vydělával, tak bych neměl problém.

Zvládl jsem to jen tak tak (a nedoplatek sociálního a zdravotního jsem splácel ještě další rok). Zároveň jsem věděl, že NĚCO DĚLÁM ŠPATNĚ. Uvědomil jsem si, že to, jak jsem k podnikání přistupoval, není opravdový byznys…

Jestliže jsem tvrdě makal, bylo všechno v pořádku. Pokud jsem však jenom chvíli přestal, měl jsem průšvih.

Pracoval jsem dlouho. Tvrdě. Nedopřával jsem si víkend.

Trvale jsem čelil tlaku, jak vydělat každý měsíc znovu stovky tisíc, abych „dosáhl svojí laťky”.

Takhle to dál nešlo. Ostatní mysleli, že jsem uspěl, a já jsem se cítil jako otrok. No, a moje práce? Pomalu mě přestávala bavit.

Dal jsem si opravdu poctivou „zpětnou vazbu” a začal jsem myslet strategicky. Kladl jsem si otázku:

Přesně tento problém jsem v podnikání řešil (i přes svoje nadprůměrné zisky) dlouhé roky.

Zajímavé je, že ve skutečnosti nezáleží na tom, kolik vyděláte. 

Cože??! Ano, je to tak!!!

Je úplně jedno, jestli máte příjem 20, 50 či 300 tisíc korun. Vydělat víc nepomůže, protože náklady porostou spolu s příjmy. Dokonce i s obřím příjmem nebudete v klidu.

Popravdě…

Představte si například, že musíte každý měsíc vydělat 100 tisíc, jen abyste zaplatili zálohy na vaše daně. Další stovku na osobní život. A sto tisíc do třetice na firemní náklady. Celkově tak víte, že musíte každý měsíc vydělat 300 tisíc, abyste „byli na svém” a mohli dál žít, jak jste zvyklí.

(Mimochodem, to je důvod, proč spoustu „milionářů” končí vyhořelých, vystresovaných a nešťastných…)

Schválně se zamyslete: 

Ideálně se doporučuje mít rezervu ve výši 12 měsíčních příjmů. 

Pokud ji máte, gratuluji. Ale ani to není jistota. Můžou nastat neočekávané okolnosti, nevyjde několik kampaní po sobě, zdravotní problémy či prostě budete potřebovat nějakou dobu mít klid na regeneraci či tvorbu. 

Málokterý podnikatel si skutečně uvědomí, jak obrovský rozdíl to je. Buď jste ve svém podnikání „zaměstnanec”, bez kterého se nic neobejde, ANEBO svůj byznys tvoříte tak, aby šlapal bez vás jako dobře promazaný stroj.

Mohu-li vám radit, sáhněte si do svědomí: Jak jste na tom nyní?

A pokud jste „zaměstnanec” ve svém vlastním podnikání, začněte to krok-za-krokem měnit, aby se z vašeho podnikání stal právě ten dobře promazaný stroj.

Přesně tím jsem já osobně strávil poslední 4 roky. Svou veškerou pozornost jsem zaměřil na to…

(který za vás vydělává, i když se mu 3 měsíce nevěnujete)

Začal jsem studovat nejlepší online marketéry světa a sledovat, jak automatický byznys staví oni. Prošel jsem desítky online kurzů, analyzoval jsem stovky jejich stránek a postupně začal vše testovat v českých a slovenských podmínkách.

Nebyl jsem si jistý, jak to půjde, protože z českých a slovenských online marketérů, konzultantů, lektorů a koučů tu nikdo nic podobného neměl. A když jsem se zeptal, tak se všichni shodovali:

„Zkoušel jsem to, ale v Česku mi nějak nejde vydělávat automaticky…”.

Pomalu jsem se smiřoval s tím, že mi nezbyde nic jiného, než dělat jednu kampaň za druhou a neustále chrlit další produkty... Dokud na to budu stačit. Tak, jak to do té doby dělali všichni ostatní. 

Nemohl jsem to však připustit...

Mými základními hodnotami jsou svoboda a nezávislost. Já přeci můžu pracovat odkud chci a kdy chci... Chci mít dostatek času na rodinu, přítelkyni, přátele, koníčky, relax...

Proto jsem se vydal do světa online podnikání. A pokud jsem nucen být nadále jako v kolotoči online kampaní... Tak to žádná svoboda není. To je jen čekání na moment, kdy už to nezvládnu a skončím jako řada dalších neúspěšných online podnikatelů.

Musí existovat jiná cesta. 

Uchvátil mě byznys model online klubu, který dává členům dlouhodobou hodnotu a oni si svoje členství platí měsíčně.

Představoval jsem si, jaké by to bylo mít pravidelný příjem z toho, že pečuju o komunitu členů uvnitř svého klubu. Najednou bych se nemusel nikam honit.

Všiml jsem si, že v zahraniční je to obrovský trend. A s příchodem opakovaných plateb kartou se to trendem stávalo i v Česku.

Konec konců, velké firmy posledních pár let přechází na byznys model online klubů a opakovaných plateb. Softwarové firmy nahrazují krabicový software pravidelnou měsíční platbou. Prodejci aut nabízí operativní leasing a dlouhodobý pronájem nových vozů.

Platformy jako Spotify, Deezer, Netflix, Voyo, HBO Go nabízejí hudbu nebo filmy za měsíční poplatek. Dokonce i Alza má svůj zákaznický klub s měsíčním členstvím…

Řekl jsem si: „Tohle je ta příležitost! Proč by nešlo něco podobného udělat i v oblasti vzdělávání?"

Jakýkoliv vzdělávací obsah je pro klubový byznys model skvělý. Pro lektory, konzultanty, kouče a experty všeho druhu, je to přímo zlatý důl.

A jak je to nyní? Poslední rok jsem si dopřál opravdový oddech, věnoval jsem se rozvoji jiných projektů a klubu jsem věnoval jednotky hodin měsíčně...

I tak mi klub v průměru přináší zhruba 600.000 Kč měsíčně a tvoří více než polovinu mých příjmů. V období bez kampaní dokonce drtivou většinu...

Skvělé je, že najednou nemusím každý měsíc vymýšlet, co podniknu příště. Poslední velkou prodejní kampaň pro získání nových členů klubu jsem aktivně dělal zhruba před třemi lety...

Od té doby nabídnu přístup do klubu jako bonus formou trialu k některé kampani a jinak nové členy nabírám především na automat...

K propagaci klubu jsem už roky nepsal žádnou prodejní stránku a netočil žádný webinář.

Klub mi dodává stabilitu, aby dobře vycházely i období bez kampaní.